Co to je!

Reinkarnace, slovo, které se dá z původního latinského přeložit jako převtělení. Reinkarnace patří k nejstarším vírám. Asi neexistuje na světě národ, který by neměl ve své minulosti nějakým způsobem zakořeněnou víru v převtělení. Víra v reinkarnaci je nejvíce rozšířená v Asii. Zda dochází k přemísťování celého vědomí člověka nebo jen části, není uspokojivě vysvětleno žádným způsobem. K výzkumu tohoto fenoménu nejvíce přispěly experimenty hypnotizérů, kteří uváděli některé lidi do stavu hypnotického spánku. V tomto stavu přestávají člověka zatěžovat omezení, které se běžně projevují v bdělém stavu a může se myšlenkově dostat do stavu, kdy si rozpomene na dávno zapomenuté skutečnosti. Faktem zůstává, že existuje poměrně hodně lidí, kteří si ve změněných stavech vědomí dokázali vzpomenout na svůj minulý život, respektive na své minulé životy. Vědomí člověka se poté, co bylo vlivem smrti odděleno od těla, svobodně rozhodne, zda vstoupí do nového vtělení (inkarnace). Ke vtělení dochází buď po početí nebo až při porodu. Důvod ke znovuvtělení duše je pravděpodobně jen jeden - dořešení problémů z minulého života. Ale existují i názory, že duše se vyvíjí a "dospívá" právě díky reinkarnacím, a že běhen své dlouhé cesty přes řadu reinkarnací se nakonec stává dokonalou. Takže důvod k reinkarnaci je poznání. Poznání všech možných zážitků, činů, problémů nebo citů i bolesti. Pak by bylo možno zdůvodnit duševní různorodost obyvatelstva Země. Podle množství a kvality předchozích reinkarnací, zde na Zemi žijí lidé chytřejší, hloupější, lidumilní či naopak agresivní a lstiví apod. Cílem každé reinkarnace je napravit či zlepšit nebo poznat nové činy a skutky. Cílem celé duše je pak dosažení univerzálního poznání a existovat dále bez potřeby fyzického těla. Studiem reinkarnace se potom můžeme dozvědět o svých minulých životech a analyzovat z toho příčiny současných našich problémů. Současný problém lze ztlumit tím, že jeho kořeny identifikujeme v minulém životě a poté ho zablokujeme nebo vyřešíme. Vzhledem k tomu, že známe pravou příčinu, lze problém opravdu odbourat. Zjišťování našich předchozích životů není složité, probíhá v hypnotické regresi. Mnoho lidí vypovídalo v regresi o svých zážitcích z minulých životů, mluvili o zcela konkrétních místech (později opravdu prokázaných, že existují i s detaily, které člověk v regresi poznal), lidech a jménech (také doloženo) a mluvili jazyky, kterými mluvili před svou poslední smrtí, i když v současném životě neznají z tohoto cizího jazyka ani slovo! A vzpomínky na minulé životy u některých lidí zacházejí dále do minulejších a minulejších životů. Fascinujícím zjištěním je fenomén přeskoku z lidské existence do zvířecí a posléze až do existence rostlinné. V některých ojedinělých případech se regresovaná osoba dostala ve svých vzpomínkách ještě dále a začala se identifikovat s existencí, která není vázána na žádnou živou hmotu, tedy např. kámen nebo i jen molekuly hmoty! To však nebylo jednoznačně prokázáno, neboť komunikace mezi hypnotizérem a regresovaným se za těchto okolností stává téměř nemožnou a dovolit si jít tak daleko můžou jen ti nejlepší hypnotizéři. Na základě regresních zjištění lze shrnout výsledky do několika závěrů:

Každý člověk je zodpovědný za své skutky a je zodpovědný sám sobě. (Otázkou zůstává, zda je zodpovědný vědomě či nevědomě.)
Vědomí či duše přežívá svou fyzickou, materiální smrt.
Pravidla pro rozhodnutí k následující inkarnaci jsou nejasná, ale přímo z nich vyplývá, že si je duše volí sama a svobodně.
Veškeré zážitky po smrti jsou ovlivněny myšlením během smrti nebo krátce před smrtí.
Lidská duše je bezpohlavní respektive dvojpohlavní a může se tedy muž reinkarnovat v ženu a opačně.
Vše, co člověk prožívá si rozhodl ještě před inkarnací sám.