Vlkodlaci

Vlkodlaci jsou fenomén který proniká napříč tisíci let i celím světem. Z toho bohužel vyplívá že i když je k dispozici relativně velký objem informací tak málo které jsou kvalitní. A nejhorší co se může tomuto tématu stát když se ho chopí Hollywood. To potom všude narážíte na fanoušky Stmívání, Čarodějek, Buffy kteří šíří bludy a dezinformace dál.
Pravda o vlkodlacích není zdaleka tak fantaskní jak nám ji ukazuje filmová obrazovka. Přesto však je to téma fascinující. V první řadě je třeba si uvědomit že vlkodlak je v podstatě člověk. Žádná stvůra z temnot ale neobyčejná lidská bytost s komplexní psychikou která je plně schopna rozhodovat se mezi dobrem a zlem. Za další je třeba zdůraznit že vlkodlactví není nemoc. Nešíří se kousnutím. Jedná se o vrozenou, geneticky podmíněnou, odlišnost.
Debata na téma kdo je vlkodlak a kdo už není je vždycky o úhlu pohledu. Já osobně beru za vlkodlaka toho který má souhru fyzických, psychických a energetických znaků.

Další věc na kterou může badatel často narazit a být tím zmaten je „přeměna“ ve zvíře pomocí magie. Tohle praktikují například Šamani. Přesto že výsledné osvojení zvířecích dovedností lze srovnávat s vlkodlactvím tak se nejedná o totéž. Tyhle případy označuji za vlkodlactví umělé. Rozdíl je jednoduchý. Stav to totiž není vrozený ale získaný.

Vlkodlaci jsou nelidé. Přesto však chodí do práce, musí platit účty a mohou chytit rýmu. To by ovšem těžko zaplnilo sály kin, že ano? Proto nabádám všechny kteří se chtějí od vlkodlaků něčemu přiučit, například jejich takřka nadpřirozené vazbě k přírodě, tak aby se oprostili od předsudků a fikce.